A je tu 2. turnus Cyklo kempu! 
Po příchodu všech dětí jsme zahájili kemp oblíbenou seznamovací hrou s toaletním papírem, při které jsme se o sobě vzájemně něco málo dozvěděli.
Po příchodu všech dětí jsme zahájili kemp oblíbenou seznamovací hrou s toaletním papírem, při které jsme se o sobě vzájemně něco málo dozvěděli.Následovala lehká rozcvička a upřesnění náplně Cyklo kempu – užít si kolo, kamarády a přírodu plus se něco málo dozvědět a naučit. Nejedná se o žádný závod, jde nám především o bezpečí.
Když jsme měli vše připravené (jak kola, tak vysvětlení bezpečnosti), sedli jsme na naše dvoukolé oře a vyrazili vstříc novým zážitkům směr Vidov.
Dopoledne bylo velice příjemné počasí a podél řeky se všem jelo velice dobře. Naše sestava o 7 lidech a 2 lektorech jela bravurně, za což je třeba všechny přítomné pochválit. Především větší děti, které tolerují menší jezdce. Po cestě jsme si udělali malé mezipřistání v polích na lavičce, kde jsme doplnili síly, krapet se osvěžili a tradá do Roudného!
Tam jsme se protáhli na posilovacích strojích a zapracovali na svých štíhlých tělech.
Tam jsme se protáhli na posilovacích strojích a zapracovali na svých štíhlých tělech.Dále jsme pokračovali do Vidova na boule a oběd. Boule samozřejmě splnily svůj účel a naše skupina si zkusila, co vše zvládne. Naši malí cyklisté vybrali každou zákrutu a vyjeli i ten nejstrmější kopec bez jakýchkoliv problémů a s úsměvem!
Ve 12 hodin nám začalo kručet v bříšku, tak jsme popovezli kola k hospůdce na návsi a dali si starou dobrou poctivou kuchyni, až jsme málem všichni praskli. Avšak lízátko, které nám nabídl pan hospodský jako pozornost, nikdo neodmítl.
S plnými bříšky jsme se pomalu přesunuli na další malý test boulí. Nicméně nás začala dohánět bouřka, tak jsme museli otočit kola směr ČB. Domu se nám jelo snad ještě lépe než tam. Po cestě bylo krapet terénu kolem řeky a hurá k Maláku na vynikající zmrzku a ledovou tříšť. Když bylo slízáno a vycucnuto, řekli jsme si, že už nám to dnes všem stačí. Bylo velké horko, které ještě umocnila přicházející bouřka, a tak jsme se museli vydat zpět do klubovny.
Někdo si zahrál ping pong a ostatní (vyřízení z horka) radši nabírali ztracené síly odpočinkem. První den kempu zakončila naše skupina závěrečným protažením, aby nás druhý den nebolelo tělo a pak už jsme jen čekali, která maminka nebo tatínek přijde dřív.
A to už je konec našeho prvního výletu..
Myslím, že děti si první den náramně užily a podle jejich slov už jsou natěšeni na další 
Všem moc děkujeme!
