Na kolech jsme točili nohama v pondělí, v úterý, ve středu… No, aby se nám z toho nezatočila i hlava, chtělo to změnu. Výlet. Ale kam? To nám prozradilo až rozluštění šifry . Nebylo to snadné, ale společnými silami jsme to nakonec zvládli. Směr Blanský rybník nás jen s pomocí mapy dovedla první skupinka. Zde předala pomyslný štafetový kolík skupince druhé, která měla za úkol nás nasměrovat k vytouženému obědu.

V nedaleké restauraci jsme měli možnost vidět malého kajmánka trpasličího . Naštěstí jen za sklem a ne na talíři. Po jídle jsme už jen chvíli odpočívali, zahráli si hru a pak zakončili předposlední den kempu.

 

Druhý den se naše cyklistická stáj rozrostla o další tři jezdce, kteří se společně s námi vydali prozkoumat novou cyklostezku směr Boršov.

Před obědem jsme během první hry otestovali, nakolik máme po cestě unavené nohy. Při další aktivitě jsme pak ty samé nohy sčítali, nebo naopak ubírali, zvedali nad hlavu a občas jsme se místo o ně museli opřít třeba o ucho.

Jestli jsme se včera do vody s radostí hrnuli, dnes jsme se jí naopak cestou zpět snažili ujet . Úspěšně!

Na závěr jsme ještě využili příznivého počasí a o vodu, uvězněnou v láhvi na kolo, jsme už jen bojovali v rámci poslední hry.

 

První turnus zahájen! Před samotným šlápnutím do pedálů, na které jsme se už všichni tolik těšili, jsme se vzájemně trochu oťukali při seznamovacích hrách a připomněli si některé značky, na které můžeme během následujících dní na našich cestách narazit.

Slunce nás dnes sice nešetřilo , ale úspěšně jsme mu ujeli do Branišovského lesa. Kromě nás se v lese ukrývala i čísla, která bylo mnohdy nesnadné najít. Díky tomu jsme se ale naučili lépe spolupracovat v týmu. Za zmínku stojí i statečnost některých „šťastlivců“, kteří si svůj první odchyt zajíců vybrali již dnes.

A jaká dobro-družství nám nachystá další den?